Čína se chce výrazně prosadit se svým protiletadlovým systémem HQ-9B na nových trzích. Nejnověji si pořizuje systémy například Ázerbájdžán a další státy.
Čína se dlouhodobě usadila na globálních trzích s vojenským materiálem jako jeden z významných hráčů. Svou pozici nadále konsoliduje a cílí na nové zákazníky. Jak uvedl server Military Watch Magazine, nejnověji nakupuje její protiletadlový systém HQ-9B Ázerbájdžán. Rostoucí tržní podíl protivzdušného komplexu má potenciál vydláždit cestu k budoucím nákupům čínských stíhaček. Například Uzbekistán plánuje náhradu svých dýchavičných sovětských letounů Su-27 a MiG-29 právě čínskými moderními protějšky.
Dobývat nové trhy
Již dříve si objednal HQ-9B Pákistán. Podle dostupných zpráv si pořídilo čínský systém také Maroko a Alžírsko. O HQ-9B je pak i nadále zájem ze zahraničí, například z Turkmenistánu a již zmíněného Uzbekistánu. Systém nahradí starší sovětské komplexy protivzdušné obrany dlouhého doletu. Tím však může být Rusko postupně vytlačeno z trhů, na nichž zaujímalo dříve dominantní postavení. Írán má být dalším provozovatelem čínského protivzdušného systému. V tomto případě média informují o tom, že dodávka HQ-9B mohla proběhnout formou barteru. Veřejně však není potvrzeno, že Írán skutečně obdržel od Číny tento zbraňový systém. HQ-9B je tak sice zajímavý vývozní artikl, ale lokálně omezený. Týká se totiž tradiční čínské „cílové skupiny“, kterou chce Peking ještě rozšířit o další zákazníky.
Lepší než americký Patriot?
Mnoho vojenských analytiků považuje HQ-9B za jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany dlouhého doletu na světě. Podle nich je čínský komplex výrazně výkonnější než S-300PMU-2, v mnoha ohledech je pak srovnatelný s ruským systémem S-400. A také americkým Patriotem. To je na druhé straně poměrně odvážné tvrzení. HQ-9B je jistě moderní a konkurenceschopný systém a může být v některých scénářích efektivnější, HQ-9B má například větší teoretický dosah (až 250–300 km), zatímco Patriot se zaměřuje spíše na přesnou obranu proti balistickým hrozbám. Nicméně Patriot je bojově prověřený a technologicky na vyšší úrovni, zvláště v přesnosti a integraci do širších obranných sítí. Americké radary a ECM ochrana jsou pak vojenskými experty považovány za technologicky vyspělejší, zejména v oblasti rušení a identifikace cílů. V tomto ohledu čínský komplex jednoznačně pokulhává.
HQ-9B má však výhodu v ceně, kdy je dostupnější, není vázán na americké exportní omezení – ITAR (International Traffic in Arms Regulations). Peking nabízí svým zákazníkům také možné úpravy, které se mohou například týkat integrace systému s lokální protivzdušnou obranou.
Důkladně modernizovaný systém
HQ-9B je čínský raketový systém země-vzduch s dlouhým doletem. Byl vyvinut jako upgradovaná verze rodiny HQ-9. Je navržen tak, aby poskytoval strategickou protivzdušnou obranu proti různým vzdušným hrozbám, včetně letadel s profilem stealth, střel s plochou dráhou letu a taktických balistických střel. Integruje v sobě pokročilý radar a vylepšená elektronická protiopatření.
Raketa je vylepšená verze s doletem až 260 kilometrů a obsahuje další pasivní infračervený naváděcí systém, který doplňuje její schopnost aktivního radarového navádění. Každá střela v systému HQ-9B je dvoustupňová raketa na tuhé palivo s fragmentační a vysoce explozivní hlavicí.
Zatímco základní verze HQ-9 čerpala technickou inspiraci z ruského systému S-300PMU a amerického systému Patriot, HQ-9B je důkladně modernizovaný protivzdušný komplex, který je adaptován na čínské strategické obranné doktríny. Čína svůj systém nasazuje v pro ni klíčových oblastech, což zahrnuje například Peking, Tibet nebo Sin-ťiang. Není také bez zajímavosti, že Čína nasadila v roce 2016 systém HQ-9B na umělé ostrovy ve sporném Jihočínském moři. Tím ukazuje, jak Pekingu záleží na tomto regionu, na nějž si však klade neexistující teritoriální nároky.
Zdroj: Military Watch Magazine, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: HQ-9, Jian Kang, CC BY 3.0